|
|
Grafické intro 64kB s použitím OpenGL
Gunia, Pavel ; Španěl, Michal (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o fenoménu grafického intra, často označovaném jako digitální graffiti. Detailně se rozebere téma grafického intra s omezenou velikostí a popíší se techniky vhodné k jeho realizaci. Na konci práce jsou diskutovány postřehy a zkušenosti získané během tvorby, stejně tak i celkové shrutí a pohled do budoucna.
|
|
|
Grafické intro 64kB s použitím OpenGL
Geršl, Jan ; Kubíček, Radek (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Práce se zabývá fenoménem grafického intra s omezenou velikostí. Vysvětluje motivaci k jeho tvorbě, stručně se zmiňuje o historii, popisuje obecně principy a techniky běžně používané při vývoji krátkých dem a také detailně vysvětluje vybrané techniky, které byly využity přímo k implementaci praktické části.
|
|
| |
|
| |
|
|
Reflexe internetu ve výtvarném umění a teorii ve 21. století
Cepáková, Kateřina ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Štefková, Zuzana (oponent)
Práce má za cíl na vybraných příkladech ukázat vliv internetu na výtvarné umění a teorii ve 21. století. Kořeny stále probíhajících změn můžeme hledat přinejmenším v 90. letech, kdy se z internetu stalo masově používané médium. V této době vzniklo umělecké hnutí net.art a etabloval se teoretický diskurz nových médií. Tato "digitální avantgarda" využila nebývalých možností komunikace a distribuce, které internet nabízel, a posouvala hranice umělecké tvorby. Na ni v novém tisíciletí navázaly nové generace umělců, kteří dále experimentovali s možnostmi tohoto média a kriticky ho reflektovali. Prostředí internetu však mezitím prošlo mnoha změnami - jeho podobu i obsah začali více ovlivňovat samotní uživatelé. Umělci spojovaní s termínem post-internet začali jako první ve větší míře převádět internetovou estetiku a témata do fyzického prostoru. V současné době je internet natolik banální a neviditelnou záležitostí, že je již těžké rozpoznat, kam až jeho vliv na uměleckou i teoretickou scénu sahá. Druhá část práce má za úkol předvést konkrétní příklady teoretiků a umělců, jejichž tvorba je internetem ve větší míře zasažena, a ukázat tak, že se již dávno nejedná o záležitost úzké skupiny zasvěcenců.
|
|
|
Důsledky rekonceptualizace povahy novomediálních uměleckých děl
Scholz, Petr ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
V relativně nových společenských a technologických podmínkách 2. poloviny 20. století se ustavuje nové pojetí umění později nazvaného "umění nových médií". Automatizované procesy umělecké tvorby (často za účasti umělé inteligence) vedou k otázkám ohledně statusu autorství nad výsledným artefaktem. Vedle nejasnosti ohledně statusu umělce dochází také k proměně povahy samotných děl (jedinečnost, simulace). Práce si klade za cíl provést teoreticko-filosofickou analýzu novomediálních uměleckých děl, která bude vycházet ze syntézy teoretických východisek několika autorů. Na základě tohoto teoretického rámce dojde k rozboru několika konkrétních novomediálních uměleckých projektů, jejichž analýza poskytne bližší pohled na povahu současných digitálních děl. Projekty budou zhodnoceny v souladu s představenými teoretickými perspektivami a v souladu s vlastními praktickými znalostmi. Z postulované povahy budou v závěru formulovány teze týkající se možného budoucího vývoje v oblasti automatizované tvorby algoritmických děl či autorství.
|
|
| |
|
| |
|
|
Reflexe internetu ve výtvarném umění a teorii ve 21. století
Cepáková, Kateřina ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Štefková, Zuzana (oponent)
Práce má za cíl na vybraných příkladech ukázat vliv internetu na výtvarné umění a teorii ve 21. století. Kořeny stále probíhajících změn můžeme hledat přinejmenším v 90. letech, kdy se z internetu stalo masově používané médium. V této době vzniklo umělecké hnutí net.art a etabloval se teoretický diskurz nových médií. Tato "digitální avantgarda" využila nebývalých možností komunikace a distribuce, které internet nabízel, a posouvala hranice umělecké tvorby. Na ni v novém tisíciletí navázaly nové generace umělců, kteří dále experimentovali s možnostmi tohoto média a kriticky ho reflektovali. Prostředí internetu však mezitím prošlo mnoha změnami - jeho podobu i obsah začali více ovlivňovat samotní uživatelé. Umělci spojovaní s termínem post-internet začali jako první ve větší míře převádět internetovou estetiku a témata do fyzického prostoru. V současné době je internet natolik banální a neviditelnou záležitostí, že je již těžké rozpoznat, kam až jeho vliv na uměleckou i teoretickou scénu sahá. Druhá část práce má za úkol předvést konkrétní příklady teoretiků a umělců, jejichž tvorba je internetem ve větší míře zasažena, a ukázat tak, že se již dávno nejedná o záležitost úzké skupiny zasvěcenců.
|
|
| |
host ::
RSS.